Krach Silicon Valley Bank aneb opakuje se rok 2008?
Představte si, že řídíte banku. A ne zrovna obyčejnou. Na kávu za vámi běžně chodí zakladatelé různých technologických startupů. Píše se rok 2021 a byznys jde skvěle. Snad ani nemůže být lepší. Vaši zákazníci doslova oplývají penězi. Investoři totiž startupy zbožňují. Stačí vyslovit kouzelná slova: Fintech, Cleantech, umělá inteligence, robotika. Hodně potom pomáhá „blockchain“.
Vaše banka se stala tržním lídrem v segmentu poskytování bankovních služeb startupům. Patříte mezi těžké váhy. Silicon Valley je šestnáctou největší bankou v USA.
Jako CEO ale řešíte kuriózní problém. Startupům se nebývale daří, tak si u vás ukládají spoustu peněz. Je to hotová záplava. Ale co s ní máte dělat?
Problém „vyřešen“
Jak už bylo řečeno, nejste žádnou obyčejnou bankou, která by přijímala vklady od domácností a poskytovala hypotéky. Váš byznys model je jiný. Vaši klienti, zmíněné technologické startupy, totiž úvěry moc nepotřebují. Mají spoustu peněz od investorů, zejména venture fondů. Nějaké úvěry samozřejmě poskytnete, je jich ale relativně málo.
Jedno řešení se nabízí: můžete peníze zainvestovat do kvalitních dluhopisů. Jenže má to jeden háček. Americká centrální banka drží úrokové sazby proklatě nízko, takže krátkodobé americké vládní dluhopisy nabízí mizerné výnosy. A tak se rozhodnete velkou většinu peněz zainvestovat do dlouhodobých cenných papírů krytých hypotékami. Ani tam to není na žádnou oslavu – dostanete se na průměrný výnos něco málo přes 1,6 % ročně. Ale váš problém je vyřešen.
Tedy do doby, než nastane jiný.
Sázka na (ne)jistotu
Banka Silicon Valley si tím, že zainvestovala do dlouhodobých dluhopisů vsadila na to, že ultranízké úrokové sazby přetrvají. Jinými slovy, že americká centrální banka (FED) nebude mít důvod úrokové sazby razantně zvyšovat.
Zdálo se, že taková sázka je vlastně sázkou na jistotu. V období po finanční krizi 2008 se míra inflace držela velice nízko. Centrální banky vyspělých zemí měly problém vůbec dosáhnout svého 2% inflačního cíle. A když přišla v roce 2020 pandemie koronaviru, panovaly naopak obavy z deflace (zde).
Jenže v průběhu roku 2021 se inflace vrátila, a ve velkém stylu. FED začal zvedat úrokové sazby. Razantně.
Dva zásahy najednou
S tím, jak úrokové sazby svižně rostly, klesala tržní cena dluhopisů, které Silicon Valley držela. Tak dostala první zásah. Ten by ovšem za jiných okolností rozhodně nebyl fatální. Ztráty jsou totiž jen papírové. Stačí dluhopisy držet až do jejich splatnosti, kdy je vyplacena nominální hodnota (společně se všemi výnosy), a je po problému.
Bohužel přišel ještě druhý zásah. Existuje jeden segment, který je na rostoucí úrokové sazby obzvlášť citlivý. Ano přesně tak, startupy. Těm se zhoršuje přístup k financování. Kapitálu je méně a je výrazně dražší. Jednoduše řečeno, startupy již neoplývají penězi. Naopak začínají vybírat ze svých bankovních účtů. A tady už se dostáváme zpět k Silicon Valley Bank, která se dostala do vážné situace.
Ve zkratce: Dluhopisy, které banka drží, ztrácí v důsledku rostoucích sazeb hodnotu. Ve stejnou dobu začínají startupy vybírat peníze ze svých účtů u SVB. Banka je nucená prodávat dluhopisy a realizovat tak ztráty. V očích klientů začíná vypadat jako finančně nestabilní. Vytrácí se důvěra. Takže klienti začnou vybírat ještě více peněz a banka musí prodávat více dluhopisů se ztrátou. Záhy přichází run na banku.
Intervence vlády a FEDu
Dva dny po pádu Silicon Valley zkrachovala i newyorská banka Signature Bank, která rovněž čelila prudkému odlivu vkladů. Nicméně tady se jedná o jiný příběh. Signature se v uplynulých letech výrazně zaměřila na sektor kryptoměn. Po nedávném splasknutí krypto bubliny ovšem přišlo vystřízlivění. Po runu na SVB byla Signature „na ráně“.
Po bleskovém pádu dvou bank se americká vláda a FED rozhodly pro intervenci. Jednak bylo rozhodnuto, že klienti zkrachovalých bank budou ochráněni před ztrátou. A to včetně těch, jejichž vklady přesahují limit 250 000 dolarů (obrovská úleva pro celou řadu startupů). FED potom ohlásil podpůrný program, takzvaný Bank Term Funding Program. Cíl programu je jasný. Pokud se některá banka bude v dalších dnech potýkat se silným odlivem vkladů, bude moct využít úvěry od FEDu, aby nemusela rychle prodávat cenné papíry (dluhopisy).
Obavy z rozšíření nákazy
V době psaní tohoto textu (13.3. večer) čelí značnému tlaku regionální americké banky. Akciový index S&P Regional Banks v pondělí ztratil téměř 11 %. Dramatický pád zaznamenaly především akcie banky First Republic, které se zřítily o téměř 62 %, viz graf převzatý z The Wall Street Journal.
Opakování roku 2008 nikdo nechce
Nelze si nevšimnout, že zkrachovaly banky silně exponované na sektory, u kterých jsme v posledních letech pozorovali největší excesy. SVB byla de facto banka pro startupy a Signature se vezla na boomu kryptoměn. Tedy dokud trval. Je přirozené, že po splasknutí těchto dvou sektorových bublin pozorujeme na trhu určitý stres.
A přestože někteří mohou kritizovat právě probíhající rychlou intervenci americké vlády a FEDu, a poukazovat na morální hazard, nikdo dnes nechce opakovat rok 2008. Tehdy po chaotickém pádu investiční banky Lehman Brothers reálně hrozilo, že bankomaty přestanou vydávat hotovost.
Oproti roku 2008 je zde navíc obrovský rozdíl. Banky dnes nesedí na hromadě špatných úvěrů. Dnešní problém je o míře citlivosti na růst úrokových sazeb. Přitom platí, že velká většina bank z růstu sazeb profituje (poskytují úvěry s vyššími úrokovými sazbami). Jak ale ukazuje příklad Silicon Valley Bank, existují i instituce, které jsou přesně v opačné situaci.
Důležitý je už zmíněný nový program FEDu, Bank Term Funding Program, který bankám zajišťuje likviditu. Žádná banka už nebude nucená rychle prodávat cenné papíry se ztrátou. To je zásadní krok směrem ke stabilizaci.
Znamená to, že bolest už skončila? Ne nutně. Jisté ale je, že pro investory s pevnými nervy se otevírá příležitost koupit si akcie významných bank za výprodejové ceny.
Martin Tománek